Zajímavosti

Území obce je tvořeno dvěma katastrálními územími a to katastrálním územím Rabštejnská Lhota a Smrkový Týnec a třemi místními části - Rabštejnská Lhota, Rabštejn a Smrkový Týnec. Průměrná nadmořská výška obce je asi 350 m. Území se nachází v klimatickém regionu č. 3 – teplém a mírně vlhkém, s průměrnou teplotou 8,2oC, s průměrným úhrnem srážek 622mm a převládajícími západními větry.

Na návsi, která tvoří centrum obce, je umístěna malá zvonička. V její blízkosti je rovněž umístěn pomník z první světové války. Místní občané využívají tuto travnatou náves ozdobenou okrasnými keři a stromy jako místo svého shromažďování.

Obec má zpracovanou územní studii. Z ní vyplývá přirozená a logická možnost poměrně rozsáhlé výstavby dalších rodinných domů včetně souvisejících vybaveností.

Chráněná geologická památka

Při východním okraji obce Rabštejnská Lhota v severní části CHKO Železné hory se nachází přírodní památka „ Na skalách“, nověji „Mořské pobřeží“ o rozloze 4,75 ha.  Hlavním důvodem ke zřízení tohoto maloplošného zvláště chráněného území bylo geologické a geomorfologické hledisko. Z geologického hlediska jde o jednu z nejpozoruhodnějších lokalit v Železných horách, a proto chráněnou jako přírodní výtvor. V minulosti se v této lokalitě těžil rozpadavý pískovec, případně i podloží tvrdé křemence. Staré lůmky i vyčnívající skalky jsou již dnes značně zarostlé vegetací. V prostoru přírodní památky je dobře dochován významný geologický fenomén - projevy transgrese křídového moře. Na některých místech lokality lze nalézt křemencové valouny opracované příbojem druhohorního moře. Spolu s některými mikroformami reliéfu, vzniklými abrazí křídového moře, dokládají přítomnost mořského pobřeží.

V souladu s plánem péče byla v rámci Programu péče o krajinu uskutečněna akce "Údržba Přírodní památky Na skalách". Žadatelem o přiznání dotace byla obec Rabštejnská Lhota. V rámci provedených opatření byl odstraněn nálet z okolí všech zachovalých geomorfologických útvarů.

Rabštejnek

Jméno Rabštejnek vzniklo z původního německého názvu  Rabenstein – Rabštejn, což v překladu znamená havraní hnízdo. Novodobá podoba tohoto jména je datována zhruba k roku 1450. Zříceniny Rabštejnka se nacházejí na skalnatém ostrohu asi 6 km jihozápadně od Chrudimi. Hrad byl původně tvořen ze dvou částí, z vlastního hradu a z obdélného předhradí opevněné příkopem  a valem Vlastní hrad se nacházel na sever od předhradí na nevelkém skalisku. Jelikož bylo pro hrad na skalce malé místo, musel být stavěn do výšky. Byl velmi vysoký, měl nejméně dvě obytná patra a vysokou věž s ochozem. Jeho vzhled byl podoben havranímu hnízdu, což se ukotvilo v jeho názvu.

S hradem Rabštejnek je neodmyslitelně spjat rod Auerspergů. Více o tomto rodu viz níže. 

Fotografie z Rabštejnka

Auerspergové – zásluhami rostou pocty  - recenze knihy - autor textu:  Stanislav Vaněk 

          Auerspergové byli významným aristokratickým rodem. Pocházeli z Kraňska (Slovinsko) a v zemích Koruny české se usadili až v 18. století. Přes svůj slovinský původ a nabytý majetek (Vlašim, Žleby, Slatiňany, Nasavrky, Zelená Hora. Přestavlky, Hostačov, Maleč, Černá Hora, Ivanovice na Hané, Červený Hrádek u Jirkova, Hřebeny), nacházející se převážně v českém jazykovém prostředí, byli plně loajální habsburským panovníkům, byť v osobě Karla Viléma Auersperga (1814 – 1890) zvaného Carlos se zdálo, že stanou na straně obrany ústavních práv českých zemí proti politice vídeňského centralismu. To však neznamenalo, že jejich dějinná úloha byla negativní. Zanechali pozoruhodný odkaz, včetně bohatých hipologických sbírek, posléze instalovaných v unikátním (v Evropě jsou pouze dvě takové kulturní instituce) muzeu na zámku ve Slatiňanech. Jejich zásluhy byly donedávna relativizovány a dějinám rodu nebyla věnována komplexní pozornost. To již neplatí, neboť vyšla kniha Auerspergové – zásluhami rostou pocty.       

          Publikaci napsal autorský kolektiv (Jaroslav Bušta, Miloš Hořejš, Jindřich Nusek, Radek Ryšavý, Markéta Surovcová) – historii rodu to umožňuje „uchopit“ do podrobných detailů. V případě Auerspergů je tomu obzvlášť důkladně, neboť rod erbu zlatého zubra kráčejícího po zelené hůrce v červeném poli štítu (později polepšeného) byl majetkově etablován v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, Slovinsku, Itálii, Německu a Rakousku. Obdobně jako v jiných svazcích edice je kniha rozdělena na dvě části – rodové dějiny a přehled vlastněných sídel. Osou publikace je detailní popis reálií panství Vlašim, Žleby, Slatiňany, Nasavrky, Zelená Hora, Přestavlky, Hostačov, Maleč, Černá Hora, Ivanovice na Hané, Červený Hrádek u Jirkova, Hřebeny i osudů jednotlivých příslušníků rodu, ale také působení vnitřního (personál v zámeckých interiérech – komorníci, lokajové, sklepníci, klíčnice) a vnějšího (personál mimo obytné prostory – kočí, štolbové, stájníci, podkoní, trenéři dostihových koní) služebnictva, včetně oboustranné sociální interakce. Značná pozornost je věnována hospodářské politice Auerspergů a objektivně jsou analyzovány jejich podnikatelské úspěchy i nezdary.

Rozsahem největší jsou pasáže o auerspergské „cestě“ dějinami převratného dvacátého století. Konání Auerspergů během obou světových válek a záležitosti okolo pozemkové reformy jsou hodnoceny věcně. Na rozdíl od některých publicistů, kteří píší dějiny šlechtických rodů pomocí rešerší a nikoliv vlastního výzkumu, není v této publikaci chování členů rodu relativizováno (někteří padli jako němečtí vojáci) a jejich poválečný odsun považován výlučně za nespravedlnost, ale zároveň je oceněno jejich příkladné chování vůči svým zaměstnancům české národnosti během okupace.

Text knihy je bez nepřesností a kromě podrobných rodokmenů je provázen množstvím snímků uměleckých předmětů, rodových portrétů i fotografií dobových momentek. Obdobně je tomu v druhé části publikace, kde lze v aktuální podobě spatřit exteriéry hradů, zámků i městských paláců a také interiéry (pokud se dochovaly), ale navíc je dokumentována i jejich dávná podoba z časů „krásného a zaniklého světa včerejška“. Ten Auerspergové přežili a do bývalé vlasti občas přijedou na návštěvu.  

Jaroslav Bušta, Miloš Hořejš, Jindřich Nusek, Radek Ryšavý, Markéta Surovcová: Auerspergové – zásluhami rostou pocty, ISBN: 978-80-284-1715-4, 232. str., 1. vyd., Universum – Praha, rok 2026.

Autor textu: Stanislav Vaněk

Školy

V obci Rabštejnská Lhota je základní škola, mateřská škola a školní kuchyň s jídelnou. Dříve se ve čtyrech třídách učilo pět ročníků. V roce 2021 byla zkolaudována nová budova mateřské školy, tím se rozšířila kapacita pro ZŠ a školní družinu. Žáci školy mají k dispozici také tělocvičnu  a venkovní sportovní areál.

Kultura

V obci působí samostatná zájmová dětská organizace „Vlčata“, která vyvíjí všestrannou zájmovou činnost – divadelní představení, vánoční besídky, hry pro děti i mládež, soutěže, vycházky do přírody, výlety, lyžařské zájezd, tábory, orientační závody.

Další spolky, které se podílejí na bohatém kulturním životě v obci: "Hurá do akce!", Tělovýchovná jednota Sokol, Tenisový klub, SDH Rabštejnská Lhota a Smrkový Týnec.

Pravidelnou činnost vyvíjí i místní knihovna. Aby v budoucnu nebylo zapomenuto na minulost obce, je psána obecní kronika, dále kronika školy a kronika hasičského sboru.

Sport

Rabštejnská Lhota je proslulá svými kvalitními tenisovými kurty. Každoročně se na dvou kurtech pořádají turnaje v dvouhře i čtyřhře. Kurty jsou rovněž hojně využívány v období rekreací, kdy návštěvníci zavítají do Rabštejnské Lhoty, aby využili možnosti koupání v místní víceúčelové vodní nádrži.